Vyšetřovací metody

Neinvazivní zhodnocení zúžení nebo patologického (aneuryzmatického) rozšíření břišní aorty a posouzení morfologických změn cévní stěny, především aterosklerotického původu. Vyšetření je zaměřeno především na vyloučení aneuryzmatu břišní aorty a zúžení tepen vyživujících břišní orgány.

Jak vyšetření probíhá Lékař přikládá ultrazvukovou sondu na kůži v oblasti břicha, především kolem pupku. Od pacienta je vyžadována krátkodobá spolupráce v podobě zadržení dechu.

Příprava: Vyšetření je nebolestivé. Pacient musí před vyšetřením alespoň 8 hodin lačnit, aby výsledek nebyl znehodnocen plynatostí v žaludku a střevech.

Neinvazivní měření periferních kotníkových tlaků pro určení míry nedokrevnosti dolních končetin a výpočet indexu kotník–paže (ABI).

Jak vyšetření probíhá Na pravou a následně levou horní končetinu se nasadí manžeta tlakoměru. Po nafouknutí a postupném vypouštění se za pomoci dopplerometrické sondy určí hodnota systolického krevního tlaku. Stejným způsobem se změří systolický tlak na dolních končetinách – na arteria tibialis posterior (ATP) za kotníkem a na arteria dorsalis pedis (ADP) na nártu nohy.

Index kotník–paže (ABI) se následně vypočte jako poměr vyššího tlaku naměřeného na ATP nebo ADP k vyššímu tlaku naměřenému na horních končetinách. Index se stanovuje zvlášť pro pravou a levou dolní končetinu; jeho normální hodnota je vyšší než 0,9.

Co výsledek znamená ABI nižší než 0,9 svědčí pro zhoršené prokrvení dolních končetin, nejčastěji v důsledku aterosklerotického postižení tepen, které vede k jejich zúžení či uzávěru.

Příprava: Vyšetření je nebolestivé a nevyžaduje speciální přípravu ani aktivní spolupráci pacienta.

Pletysmografické stanovení hodnoty periferního tlaku v kapilárách prstů dolních nebo horních končetin a výpočet indexu palec–paže (TBI). Provedení a princip vyšetření jsou velmi podobné vyšetření ABI.

Kdy je vyšetření indikováno Vyšetření TBI je indikováno především u diabetiků, u nichž je vyšetření ABI často nehodnotitelné kvůli mediokalcinóze tepen dolních končetin. U těchto pacientů představuje TBI objektivní měřítko periferního prokrvení končetin.

Příprava: Vyšetření je nebolestivé a nevyžaduje speciální přípravu ani aktivní spolupráci pacienta.

Neinvazivní měření funkce žilního systému dolních končetin pomocí speciálního čidla nalepeného nad vnitřní kotník. Slouží ke stanovení závažnosti žilní poruchy.

Jak vyšetření probíhá Vyšetření je vhodné pro mobilní pacienty, protože je spojeno s pohybovým programem – obvykle 8 polodřepy – při jejichž provádění se kvantifikuje výkonnost lýtkové svalově-žilní pumpy. U hůře mobilních pacientů (například s postižením nosných kloubů dolních končetin) lze vyšetření provést v modifikované podobě vsedě.

Co výsledek znamená Vyšetření umožňuje především rozlišit, zda je žilní porucha přítomna v hlubokém žilním systému, nebo v systému povrchovém – ten může být případně řešen operací nebo sklerotizací varixů.

Příprava: Vyšetření je nebolestivé a nevyžaduje speciální přípravu. Vzhledem k cvičení během vyšetření je vhodné, aby pacient přišel ve sportovním oblečení a obuvi.

Jednoduché a rychlé vyšetření krevní srážlivosti (koagulace) z kapilární krve u pacientů léčených warfarinem.

Jak vyšetření probíhá Po odběru kapilární krve z prstu (vpich jehlou do bříška prstu) je analyzátorem bezprostředně stanovena hodnota INR. Podle ní se upraví dávka warfarinu.

Příprava: Vyšetření nevyžaduje speciální přípravu ani aktivní spolupráci pacienta.

Neinvazivní měření parciálního tlaku kyslíku na povrchu tkání pomocí citlivé polarografické sondy. Vyšetření se s úspěchem využívá při diagnostice a sledování výsledků léčby ischemické choroby dolních končetin, zejména u pacientů s diabetem.

Jak vyšetření probíhá Kyslík z kapilár difunduje přes pokožku do sondy. Vzniklý elektrický proud je úměrný množství kyslíku v kůži pod sondou. Při měření na nártu nohy jsou za uspokojivé považovány hodnoty nad 30 mm Hg.

Příprava: Vyšetření je nebolestivé a nevyžaduje speciální přípravu ani aktivní spolupráci pacienta.

Kapilaroskopie by měla být vyšetřením první volby při diferenciální diagnostice Raynaudova syndromu. V normálních případech dokáže vyloučit sekundární původ syndromu, naopak s vysokou specificitou potvrdí jeho příčinu u onemocnění, jako je sklerodermie, CREST syndrom nebo dermatomyozitida.

Co výsledek znamená Hraniční kapilaroskopické nálezy vyžadují další sledování pacienta a v angiologické praxi tvoří přibližně třetinu případů.

Příprava: Vyšetření je nebolestivé a nevyžaduje speciální přípravu.